neděle 30. září 2018

39/2018


Dnes pár fotek ze Ślaskiego ogródu zoologicznego -
krásné zoologické zahrady, která je podobně jako Legendia,
kde jsme byli na začátku prázdnin, 
součástí Slezského parku ve městě Chorzów v jižním Polsku.
Chorzów patří do tzv. katowické aglomerace a od nás z Ostravy je to asi hodina cesty.

V zoo se nám moc líbilo, je taková mile starosvětská,
sympatická a procházka zahradou byla moc příjemná.
Zvířata mají fakt krásná a je tu zastoupeno asi 300 různých druhů.

Jen nás trochu mrzelo, že jsme neměli štěstí na Eliščiny oblíbené suchozemské želvy,
které už vzhledem k počasí nebyly ve venkovním výběhu
a v žádném pavilonu jsme na ně nenarazili.
Tak aspoň takhle :-)









Najdi naštvaného pštrosa :-)

Součástí zoo je i Údolí dinosaurů, dokončené v roce 1975,
v němž je umístěno 16 betonových modelů mongolských dinosaurů z pouště Gobi
v životní velikosti. V kontextu dnešních populárních dinoparků sice modely už působí
trochu zastarale, ale děti evidentně bavily, takže svůj účel pořád plní.





sobota 15. září 2018

37/2018



Něco na mě leze, tak su otrávená jak malajský šíp,
ale tahle Eliščina liščí smečka mi fakt zvedla náladu

neděle 9. září 2018

36/2018










Připadá mi, že letos ten nástup školy zvládám nějak hůř 
a že je všechno nějaké náročnější ...
Tak aspoň na skok  načerpat energii na Ostravici.
Za prababičkou na chatě, kam jsme se ségrou jako malé jezdily na prázdniny.
U lesní studánky, k níž jsme chodívaly pro vodu.
Lesem, který se za poslední roky strašně změnil
a místo majestátních vzrostlých smrků je najednou plný náletových dřevin.
Kolem ostravických peřejí jsme s babičkou vždycky chodívaly o něco výš po proudu,
kde byla voda klidnější, a koupaly se až tam.
Je to tak pětadvacet let ...

neděle 2. září 2018

35/2018



Nové pastelky nachystané v pouzdře,
učebnice v obalech ...

Zítra to zase vypukne!
 Ani se mi nechce věřit, že Eliška bude už třeťák ...
Klasicky se jí moc nechce, těší se jen na děti a novou paní učitelku :-)
Ale to se poddá a dáme to!
 I to proklínané a nenáviděné ranní vstávání, 
i ty domácí úkoly a trénování na flétnu,
i všechna ta nepříliš chutná šlápnutí vedle ve školní jídelně ...
protože jsou dny, kdy se přece jen vstává o něco líp,
radost, že se člověk něčemu novému naučí 
a že se podaří zahrát skladbička bez chyby, se dostaví,
a paní kuchařky v jídelně mívají i své světlé dny ... 
naštěstí podstatně častěji než ty špatné :-))

Elinko (a všichni školáci a školkáči), tak zítra pravou!