úterý 4. dubna 2017

Sedm ...



Právě dnes.
Hrozně to utíká ...
Někdy mám pocit, že si už ani nedokážu vybavit, jaké to bylo, když byla miminko, protože teď je všechno s ní tak intenzivní, silné, krásné i náročné zároveň. 
Všude je jí plno.
Nezavře pusu.
A musí mít poslední slovo.
Je to Beran každým coulem.
Často mám po našich slovních přestřelkách a dohadování pocit, že ani v klidu počítat do deseti nepomůže a že mě určitě odvezou.
Někdy mi připadá tak křehká a citlivá, že se mi z toho až svírá srdce, a někdy bych ji nejradši přerazila.
Dokáže se tak rozdivočit, jančit a třeštit, až mám pocit, že se mi rozskočí hlava, a jindy si vydrží dlouho hrát sama v pokojíčku. Potichu, rozvážně a v klidu.
Je s ní ohromná legrace, má nakažlivý smích a skoro každý den mě něčím odbourá.
Zvlášť v situacích, kdy bych si v rámci rodičovské autority měla zachovat přísnou a kamennou tvář. Na to je fakt expert.
A mám v ní parťáka, což se výborně hodí, hlavně když si děláme takovou tu holčičí srandu z táty :-)
Ve škole je moc šikovná a jde jí to báječně, zpívá ve sboru a hraje na flétnu.
S tátou pořád něco tvoří, lepí, modeluje a její výrobky z kroužku keramiky mi pokaždé vyrazí dech.
Miluje zvířátka (povolání veterinářky je stále v kurzu), krásně se stará o Poldinku i vodní šneky a s Jirkou mě dokonce ukecali na křečka. Po prázdninách.  Kam jsem dala rozum!? :-)
Je chytrá, zvídavá, přemýšlivá, miluje knížky a čtení a moc rády spolu chodíme do knihovny.
A má to krásně vyvážené, protože s Jirkou se zase vždycky dokonale vyřádí fyzicky - už se nemůžou dočkat, až dorazí nové narozeninové kolo a pojedou ho vyzkoušet. 
Někdy se dotčeně tváří, že už je přece velká, ale celou tlupu plyšáků s sebou z místa na místo přenáší pořád ... V TOP 5 je aktuálně Szidinka (jak jinak) a čtyři plyšové želvičky různých velikostí.
Je hodná, vnímavá, empatická a láskyplná.
A víceméně není dne, abych si neuvědomila, jak moc jsem za ni vlastně vděčná.
Za to, že k nám přišla, tolik toho změnila a tolik nám toho dala ...
Protože ona je opravdu ten největší dar.
A já se musím naučit si to znovu připomenout pokaždé, když mě zase něčím "výživným" vytočí do vývrtky ♥

4 komentáře:

  1. Uf, Jani, úplně jsem se u toho dojala a měla husí kůži, jak jsi to přesně a krásně napsala. Mám stejné pocity, když to čtu i z Honzíka... Díky bohu za tu mateřskou lásku, která je opravdu bezpodmínečná a díky které, nám můžou někdy děti skákat po hlavě :-) pusu Tobě i Eli! M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, děkuju ♥
      A taky posílám velkou pusu ♥

      Vymazat
  2. Jani, krásně napsaný článek, úplně mě to dojalo. Je radost mít takovou dcerku. :-) A bez občasného zlobení a lumpačení to prostě nejde.... :-)
    Přeji dcerce nádherné narozeniny! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucie, moc Vám děkuji za milý komentář i za přání k narozeninám :-)
      A přeji Krasné jarní dny!

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)