pátek 21. října 2016

Šátky ...


Výsledek mého prvního setkání s peruánskou alpacou ...











Dárek pro holky, který jsem vezla s sebou do Brna.

Návod z Dropsu (Carmen) mě nadchl a určitě se k němu ještě vrátím.
Vzorek rychle přibývá, je efektní, jemně krajkový
 a ve své podstatě vlastně hodně jednoduchý.
Super je, že cípy šátku jsou příjemně dlouhé a šátek se tak dobře omotává kolem krku,
spoustu návodů na trojcípé šátky má ty cípy krátké.

Brushed Alpaca Silk, se kterou se v návodu pracuje, 
je sice krásná příze, ale tím, že je kartáčovaná,
docela špatně se párá, což se mi zvlášť u prvního smetanového šátku dost nehodilo :-)
S mechově zeleným už to bylo lepší, tam už jsem jela jako po másle.

Ráda bych si šátek uháčkovala i pro sebe a mám v plánu i nějaké to "ježíškovské" háčkování,
nejspíš se ale tentokrát návodu tak striktně držet nebudu 
a zkusím nějakou jinou přízi s podílem alpacy a hedvábí,
hodně mě láká třeba Lace - ta purpurově fialová nebo džínově modrá je skvělá.

Krásný víkend mějte
a do nějakého teplého šátku se zachumlejte :-)



úterý 18. října 2016

O víkendu ...

... v milovaném Brně ...


Jezdecká socha Jošta Lucemburského na Moraváku
od Jaroslava Róny je skvostná ...


V oblíbeném Café Placzek jsme za jedno odpoledne skončily dokonce dvakrát :-)

Pohled z okna kavárny na kostel sv. Janů - Křtitele a Evangelisty




 


Tolik jsem to potřebovala.
Zvlášť teď.
Zase se vidět, obejmout, popovídat a vyslechnout.
Všechno si sdělit.
Vzájemně.
A hlavně být spolu.
Společně popít, pojíst a smát se.
Hodně. Pořád. Všemu. Skoro všemu. 
Jako by ten půlrok, co jsme se neviděly, nebyl.
Je to vždycky velká radost.
A  je to dar.
Jsem za to nesmírně vděčná.

A v březnu zase do Prahy Jevan.
Snad nám to A. umožní 
a stihneme přijet dříve než ona :-)

Opatrujte se! ♥

sobota 8. října 2016

...

Daisy Mrázková

Ten déšť už mě fakt nebaví.
Podzim mám moc ráda, ale tahle jeho upršená a šedivá podoba mě deptá ...
A tak bychom teď potřebovali trochu sluníčka, pozitivní energie a síly ... a hlavně zázrak ...
Protože je nám neveselo, truchlivo a smutno ... ale bojujeme ♥

úterý 4. října 2016

...




Po dvou šedivých a upršených dnech se mraky konečně protrhaly a je vidět modré nebe.
A dokonce i sluníčko se mihlo.
Kéž by to vydrželo do zítřka.
Vstávat do deště a větru už nás nebaví.
Ježíškovi má Eliška v plánu napsat o sníh (škoda, že když se ohlédnu na pár posledních městských zim zpátky, tak by asi bylo jednodušší chtít hodinky s vodotryskem) a k tomu jejímu zítřejšímu svátku by se nám zase hodilo trochu sluníčka :-) 
Prosím, prosím ...