čtvrtek 29. října 2015

Venku ...


... protože by byl hřích sedět doma a neužít si to podzimní sluníčko ...


Takže jsme v úterý zvládly pyramidu ...






... houpačky ...



... i skvělé dopravní hřiště, které máme kousek od domu ...




... když jsme tam přišly, zrovna tu měly děti dopolední hodinu
a protože Eliška svým anarchistickým pojetím jízdy
a absolutním nerespektováním dopravních předpisů, 
které se dětem pančitelka snažila vštípit,
narušovala výuku,
byly jsme vykázány ven s tím, že se můžeme vrátit,
až hodina skončí ...




... tak jsme se teda po chvíli vrátily a Eliška měla celé hřiště jen pro sebe ...


Krásné podzimní dny mějte!

středa 28. října 2015

Narozeninová ...


... sada dečky a čtyř podšálků ...


... výrazná rudá barva, 100% bavlna  a osvědčený vzor, 
který jsem háčkovala už hodně krát ...


... pro švagrovou ...


... ladící červenočerné háčkované korálky  zase příště ...

neděle 25. října 2015

Z pátku na sobotu ...


... jsem spala v Luhačovicích ...

Nebylo to sice  v Jurkovičově domě, ale tenhle lázeňský dům byl to jediné,
co jsem po náročném pátečním večeru zvládla 
v sobotu dopoledne během krátké procházky městem vyfotit ...
Pracovní výjezdy holt někdy bývají hodně intenzivní  a stojí mnoho sil :-)


Vincentku jsem raději nezkoušela, 
léčebné minerální prameny mi moc nechutnají a nedělají mi příliš dobře ani normálně,
natož pak s kocovinou ...

Tady je Jurkovičův dům i s částí kolonády ...


V Luhačovicích jsme jen nocovali a dopoledne pokračovali dál,
a protože jsem tu naposledy byla jako osmileté dítě,
rozhodně se chci někdy brzy do těchhle krásných lázní vrátit 
a pořádně si je projít  a užít ...


Krásný start do nového týdne 
a pijte s mírou (a ne s Mírou jako já, bo to se prostě nedá) :-))

čtvrtek 22. října 2015

Podzimní motýli ...





Za zdmi a za ploty
podzimní motýli,
spolu jsme skryli se,
steskem se živili.

Poslední motýli,
za zdmi a za ploty
závětří hřálo nás
v nadějích samoty.

Tajemní motýli,
na dlaních jeseně
v tichu jste zářili
zlatě a růměně.

Podzimní motýli,
ještě mi vzlétněte,
zasviťte na chvíli
touze v tmu zakleté ...




pondělí 19. října 2015

Po víkendu ...


Začíná se o mě pokoušet nějaká debilní podzimní chandra.
Mám utkvělý pocit, že nic nestíhám a přitom se mi do ničeho vlastně pořádně nechce ...
Měla bych si všechno nějak lépe zorganizovat a zbůhdarma všude možně neprokranistovat,
ale  to je tááák těžké ... ach jo ...
Jsem prostě marná ...

Jirka měl od pátku do neděle s klukama Ydykseb,
Eliška chtěla jít v sobotu na noc k babi a dědovi
a já si plánovala, co všechno zvládnu, když budu sama doma a jak si to užiju ...
A co myslíte?
Místo toho jsem od pátku uklízela, vařila a upekla honzovské buchty, 
které se mi vůbec nepovedly a já měla chuť s nimi mrštit do koše ...
Naštěstí aspoň dobře chutnaly, když už vypadaly, jako by je Honza nosil v zadní kapse kalhot
a spodem mi vytekla skoro všechna marmeláda ...
To je totiž moje buchtová noční můra (a vztahuje se i na plněné knedlíky) -
přestože těsta zvládám s přehledem,
často se mi stává, že mi to prostě nedrží pohromadě a náplň se dostane ven.
Neznáte na to někdo nějaký fígl?
Doufám, že to do důchodu nějak vypídím nebo se sebou nevydržím.
Nasr.... jsem totiž byla děsně.

Ale naštěstí to bylo hezky vykompenzováno i pozitivními zážitky ...

S Eliškou jsme si ve čtvrtek cestou domů ze školky natrhaly tyhle "pseudošípky" -
netuším, co to je, ale u nás doma na stole v obýváku ve váze se mi to líbí moc :-) 



V pátek jsme zase zvládly konečně koupit kozačky na zimu a byl to boj, 
protože v jejím čísle neměli skoro žádný výběr. Ale máme! A fakt pěkné a teplé.
Cestou domů se mi v tramvaji svezla taška ze sedadla 
a nákup z potravin se mi rozkutálel po zemi.
Vkleče jsme s Eliškou sbíraly natlučená jablka, sýry a pečivo
 a dostaly jsme z toho brutální záchvat smíchu.
Hlavně Eli.
Lidi se nesmáli. Sbírat nám nepomohl nikdo.
Všichni koukali buď tupě před sebe nebo blbě na mě. 
Asi měli taky tu chandru nebo co ...


Taky jsem zvládla dodělat nějaké háčkovací resty,
ale nechválím se před večerem,
protože hromada prádla na zašití na mě vyčítavě pokukuje ze skříně už měsíc
a vypraní kámoši v koši na žehlení se taky netváří moc přívětivě, 
ale co už ... chodit v čem máme a přece si tím nebudu kazit víkend :-)


A přestože se sluníčko u nás na severu prodralo skrz mraky jen občas
a světlo nic moc, zvládla jsem taky nafotit nové háčkované korálky ...
Teď jen dát všechno dohromady a vložit sem ...

A pseudošípky tam budou taky ...


Slyším z pokojíčku Elišku, jak si hraje na školku a čte plyšákům-dětem pohádku,
takže se hned teď půjdu před zrcadlo symbolicky proplesknout,
ať  se vzpamatuju, přestanu tu skuhrat a začnu konečně něco dělat ...
Třebaže bych se v tom nakrásně chtěla plácat, žádnou činnost nevyvíjet
 a tu chandru si "užívat" ...
Prostě neexistuje!!! :-)

Takže nejdřív vymačkat Eli pomeranč, protože se o ni zase pokouší nějaké nachlazení,
a pak si jít sednout do pokojíčku k plyšákům a nechat se od paní učitelky pochválit,
 jak hezky umím číst a kreslit, a vzápětí seřvat, jak moc zlobím a neposlouchám,
protože naše pančitelka používá metodu cukru a biče, víme?! :-)

Krásný týden mějte!

středa 14. října 2015

Trochu duhy ...

... do těch šedivých studených dnů ...




Objevila jsem před časem krásný rokajl - opět Preciosa, 
tentokrát "kostičkový",  hezky syté barvy, lehce transparentní ...


Moje oblíbená tmavěšedá bavlnka tenhle multikolor rokajl krásně doplňuje,
náramně jim to spolu sluší  :-)


Díky vícebarevnosti jsou výborně kombinovatelné a naživo vypadají opravdu skvěle ...
Udělala jsem si je i pro sebe, jen v trochu jiné délce, a od léta jsou v permanenci.


A protože jsem s tímhle provedením opravdu spokojená,
jsou k dostání i tady ...




Mám umotáno asi dvacet nových háčkovaných náhrdelníků, jen potřebuji doladit fotky, abych je mohla vložit na Fler. 
Ale za šera a bez sluníčka mi to zatím moc nejde ... snad se zadaří v pátek, kdy mám dovolenou  a šanci využít přívětivější dopolední světlo.
A jen doufám, že odolám bacilům a víkend neproležím. Číhají na mě zákeřně ráno i odpoledne v MHD, to mám vždycky pocit, že pokašlává celá tramvaj.
A co je nejhorší - doma už taky máme "rýmečku" :-)
My dvě s Eli se zatím držíme.
Divný pocit v krku a nosohltanu se snažím ignorovat, ale znáte to, psychosomatika je sviňa ...
Tak mi držte pěsti!

A ve zdraví a hezky vstupte do druhé poloviny týdne!


čtvrtek 8. října 2015

Klokan a gumičky ...


... Eliščiny dvě nové lásky -
klokan k svátku od babi a dědy 
a ve vaku místo mláďátka gumičky -
konečně se pořádně naučila plést z nich náramky
a povinně je teď musíme nosit celá rodina, včetně táty :-)

A každý den přibývají další a další,
tak jsem zvědavá, kdy se to zastaví -





úterý 6. října 2015

Ranní sluníčko ...


... probleskující mezi stromy cestou do školky...


Moc si ho s Eliškou užíváme, 
stejně jako příjemné a teplé počasí posledních dnů ...
Podzim mám sice ráda bezvýhradně - i v té jeho méně přívětivé podobě,
ale za tyhle krásné dny jsem vděčná
a doufám, že ještě nějakou dobu vydrží ...


A o víkendu jsem pekla náš nejoblíbenější rodinný koláč -
kefírový se švestkami ...



... švestky můžete nahradit v podstatě jakýmkoliv sezónním ovocem,
ale my máme nejraději tuhle variantu ...


Koláč je díky kefíru krásně vláčný a není suchý ...



Kdybyste někdo měli zájem, recept je jednoduchý:

300 g hladké mouky
200 g cukru (já dávám hnědý)
prášek do pečiva
2 vejce
150 g rozpuštěného másla
250 ml kefíru
švestky 

Ze všech ingrediencí vypracujete těsto, které nalijete do koláčové formy, 
pokladete švestkami nebo jiným ovocem dle chuti a pečete na 180 °C zhruba 40 minut.

Dobrou chuť!

pátek 2. října 2015

Poslední den ...


... v Londýně byl tak trochu návratem k londýnské olympiádě -
"vedoucí našeho zájezdu" Petra tu totiž v roce 2012 působila přes tři týdny jako dobrovolník
a chtěla se podívat, jak po třech letech vypadá olympijský park a vesnice ...


Obojí se rozkládá převážně ve čtvrti Stratford, 
olympijská vesnička se po olympiádě přeměnila na luxusní bytové komplexy
a přestože olympijský park nepatří mezi oficiální královské parky,
po ukončení her se na oslavu šedesátiletého výročí vlády královny Alžběty II.
přejmenoval na Queen Elizabeth Olympic Park.


Aquatics Centre - Londýnské centrum plaveckých sportů
se dvěma plaveckými bazény a jedním skokanským ...


Krásnou budovu navrhla britská architektka iránského původu Zaha Hadid -
zvlněná střecha symbolizuje vlnu, narážející na nějakou překážku ...



Hlavní olympijské sportoviště - Londýnský olympijský stadion

Foto Petra Č.





ArcelorMittal Orbit



115 metrů vysoká rozhledna je zároveň největší plastikou Velké Británie






Olympijský park je dnes odpočinkovou a relaxační zónou, 
určenou k nejrůznějším volnočasovým aktivitám, 
a i po skončení her je tak stále funkční ...



Velodrom 



V sousedství  olympijského parku je obrovské nákupní centrum Westfield,
kde jsme spáchaly poslední nákupy,
a večer jsme se pak s Londýnem rozloučily poklidně, ale stylově - Guinessem v pubu ...

Další den jsme už letěly zpátky domů
a vůbec se nám nechtělo ...





Londýn byl skvělý a nezapomenutelný,
tak díky za báječnou společnost, holky, 
a doufám, že si to zase někdy zopakujeme :-)