úterý 31. března 2015

Jarní ...

... obrázek namalovala Eliška do sešitu pro paní doktorku na logopedii,
kam od února chodíme ...
V dolní části prosvítají pusinková razítka se správným postavením 
jazyka, rtů a zubů při vyslovování hlásek
natištěná z druhé strany papíru ...



Eliška má sice na svůj věk velkou slovní zásobu,  mluví správně gramaticky 
a v rozvitých větách, takže syntakticky je na tom taky dobře, 
nicméně jako spoustu dětí má problém se sykavkami, špatně vyslovuje "ř"
a dělá jí problém měkčení ...

Do budoucna budeme muset řešit i ortodoncii a až jí vypadnou mléčné zuby,
dostane rovnátka, protože má trochu posunutou spodní čelist, 
což má prý na výslovnost taky celkem vliv.

Tak uvidíme ... zatím bojujeme - déle jak 15 - 20 minut má problém
při procvičování udržet pozornost, takže je to dobrá zkouška mých nervů :-)

Ale taky se hodně nasmějeme - při posledním procvičování měkčení (ť, ď, ň)
Eli vtipně obohatila "nudná" procvičovací slova (na plot-je, v bot-je, na pat-je,
v kout-je, nit-je, kot-je, na chat-je, Kát-ja,  Vít-ja, Pét-ja...) 

ryzím severomoravským výrazem "v dup-je" :-)))

Sice je to z hlediska procvičovaných souhlásek tak trochu mimo mísu, 
ale těší mě, že podstatu chápe ...
A navíc - vlastní invence se cení, ne? :-)

neděle 29. března 2015

pátek 27. března 2015

Obháčkovala jsem ...


... stará dřevěná ramínka na šaty ...


Bavlněnou přízí, jednoduchým vzorkem ...


Mám z nich radost, protože se mi to líbilo už dlouho 
a pořád jsem se k tomu nemohla dokopat ...



Až březnové narozeniny kamarádky mě přiměly vyndat nastřádaná ramínka po babičce
ze skříně, vzít do ruky přízi s háčkem a pustit se do toho ...



Dvě (růžové a modré) jsou k dostání  tady 
(a samozřejmě je můžu udělat v jakékoliv jiné barvě) 


Další dvě (růžové a zelené) putovaly v balíčku k narozeninám ke kamarádce,
tak snad udělají radost ...






... člověk by řekl, taková blbost, ale vypadá to fakt krásně, nemyslíte? 


středa 25. března 2015

Krása ve formátu A3 ...


... plakáty by Myyna jsem si objednala před časem -
pro sebe a jako dárek kamarádce úžasnou volavku ...


... a Elišce do pokojíčku tahle čtyři krásná zvířátka 
(vlastně tři, protože koníčka nám nejhodnější Myyna poslala jako bonus) ...


... a ačkoliv se tu Eliška trochu šklebí,
tihle dva fešáci se jí líbili nejvíc...


V pokojíčku už nám všechno visí -
moudrou sovu jsme skamarádili se sovičkovým věšáčkem od Švédů :-)


... ochočenou lišku z Malého prince chtěla Eliška nad postel ...


... tučňáka-vegetariána, který je prostě úplně ♥,
 jsem musela vyfotit takřka z profilu -
visí na zdi naproti oknu a odráží se v něm světlo ...


... a koníček? 
Ten Elišce zřejmě nakonec učaroval nejvíc,
protože ji dokonce inspiroval k vlastnímu autorskému projevu ...


... což dojalo a pobavilo nejen nás,
ale tak nějak mám pocit, že to vyloudí úsměv na tváři 
Markétě :-)

A je to dokonce signovaný originál :-)

Takže koníčkům a vůbec všem zvířátkům třikrát Nazdar!
Zdar! :-)

úterý 24. března 2015

Počty ...

Já s mamkou na balkóně našeho bytu v 6. patře ostravského věžáku ...

Tipuji, že je mi tu tak devět, takže fotka bude asi z roku 1987 ...


Když byla mamka tak stará jako já dneska, bylo mi už šestnáct a ségře deset ...

Elišce bude za dvanáct dnů "teprve" pět  ...

Když jsem se narodila já, bylo babičce 46,
zatímco mamince bylo čerstvých 52, když přišla na svět Eli ...

Pokud bychom si zafabulovali a připustili možnost,
 že budeme  tenhle lehce progresivní model kopírovat i my dvě, 
stanu se babičkou v 58 a Eliška mámou ve 26 ...

Teď se přímo nabízí obligátní raoulovská otázka "A co na to Jan Tleskač?", že? :-)

Přiznávám rovnou, že nevím ...

Každopádně ale vím, že dneska má moje maminka narozeniny -

takže, mami, ♥ ♥ ♥


neděle 22. března 2015

Letos ...

... 5. března uplynulo neuvěřitelných 50 let ode dne, 
kdy nešťastnou náhodou zemřel na otravu oxidem uhelnatým
Václav Hrabě - nejvýraznější představitel české beat generation ...


Často vystupoval v poetické vinárně Viola,
které v souvislosti s beatnickou poezií v Čechách rozhodně nelze nezmínit ...

K nejznámějším básním Václava Hraběte patří Variace na renesanční téma
nazpívaná Vladimírem Mišíkem nebo krásná báseň bez názvu,
která v kontextu Hrabětovy tragické předčasné smrti
(za tři měsíce by slavil teprve pětadvacáté narozeniny) získává fatální nádech:

A kdybych už měl umřít/chci hvězdy na rakev/a trochu hnědé hlíny/hřejivé jako krev/
Na hřbitově ať hrají/houslovou sonátu/v které zní mořské mušle/a slunce pasátů/
Tomu kdo bude plakat/maličký kapesník/s mým monogramem dejte/
Je to jak památník/Připijte na mé zdraví/nebožtík píval rád/
a teď už nechuraví/už nebude mít hlad/Připijte na mé kosti/ať mohou dobře spát/
Věřte mi je to k zlosti/teď v létě umírat

Já jsem pro vás na ukázku vybrala tři své oblíbené básně 
ze sbírky Blues pro bláznivou holku, která vyšla v roce 1991 ...

DÉŠŤ

Na horkých střechách zasyčel déšť
jako když hoří suchá tráva
Promoklá tramvaj odbíjí šest
Na město tiše poprchává

Jdu sama v dešti  Za řekou hřmí
Ne nevadí mi zmoklá hlava
Jen se mi zdají bláznivé sny
že prší na město voňavá tráva

Potichu si zpívám
do rytmu deště
náhodná slova
o zmoklém městě
Jdu  Nevím vůbec kam
a s každou kapkou
zas znova začínám

Pod polštář dám si až půjdu spát
blues o dešti v němž voní tráva
Snad se mi bude celou noc zdát
že venku tiše poprchává

DNES JE TO ROK

Den zapad do roka jak dukát do fontány
a slunce za obzor inkoustem malovaný
zapadlo do ticha  Jen hvězdy bílé vrány
krákají nad obilím něžně a horké hrany

Myslím teď na Prahu  Na roztřesené jíní
luceren  Na měsíc tak horečnatě žlutý
Tak jako loni my dneska se loučí jiní
Za rok ti pošlu lístek: Přijď! Večer u Reduty!

Bude to jako dnes (Anebo jako loni)
Kdekdo se usměje zamává za rekruty
Kleknu si na dlažbu a sáhnu si jak voní

Čas není vlastně zlý  Je přísný spíš než krutý
Noc padne do roka jak dukát do fontány
A najdeš ve schránce můj lístek načmáraný

PODZIMNÍ 

Obloha - šedobílá labuť
za teplem k moři odlétá
a v parku zametají slova,
která tu zbyla od léta.

Třesavka reklam v očích zebe.
Letní šlágry už vychladly.
Po řece pluje ztuhlé nebe
pod most podzim zapadlý.

Maličké rudé slunce
 se loudá po břehu
jak mince, kterou zítra
už vezmou z oběhu.
Hřeju ho chvíli v dlaních
a dýchám na něj zblízka ...
Není to žádná póza!
Ne. Jenom se mi stýská. 

A teď tu zlatou starou minci
do vody házím jako vzkaz
(do řeky místo do fontány).
To abys přišel!
I když je podzim!
To abys přišel zítra zas ...


A co vy? Jak jste na tom s poezií? Čtete? Nečtete? Baví vás? 

čtvrtek 19. března 2015

Na přání ...


... napsala mi jedna dáma na Fleru, že se jí moc líbí tyhle háčkované korálky
a ptala se, jestli by nešly udělat bez zapínání, 
extra dlouhé, na několik otočení kolem krku ...


... a já, celá blažená, že se korálky líbí, jsem samozřejmě souhlasila - něma problema :-)


... původní požadavek byl na alespoň dvoumetrové, 
ale protože nejsem žádný troškař, 
 tak hlásím, že jsem slečnu/paní ukecala na ještě delší, bo když už, tak už ...

Ať žije sluníčko při focení :-)

... a korálky jsou tedy dlouhé, ale jakože fakticky -  mají 335 cm! :-)




... takže milá zákaznice, která mi svou objednávkou udělala velkou radost,
je může kolem krku obtáčet a obtáčet do aleluja :-)


Přeji vám pohodový pátek a hodně sluníčka!

úterý 17. března 2015

Domečky ...



... jejich úžasný diář mě provázel rokem 2014 a těší mě i letos  ...

... velkou radost mi ale taky dělá domečkový balicí papír, pohlednice ... 


 ... minimalistická záložka do knížek ...


... a blok A6 ...


... všechno nejúžasnější, nejkrásnější, nejmilejší a nejpůvabnější ...


... protože domečky jsou teď prostě


"Co to znamená, chytit druhý dech, chytit čerstvý vítr do plachet, dostat v životě druhou šanci? Znamená to křičet HOŘÍ, když se ocitnete v plamenech. Znamená to dotknout se temnoty a vstoupit do ní a okusit smrt skrze tu jizvu napříč tělem, která mi po tom otřesu zůstala, skrze první snímek, z něhož vyplývalo, že by to mohlo dopadnout dobře, že to mám v játrech. Hořím, protože vítr rozfoukává plameny, aby prohořely strachem. Nesmíme se ničeho bát, ničeho. Kromě nás nám totiž nikdo na pomoc nepřijde.

Druhý dech se nepojí s vlastněním nebo získáváním nebo kupováním nebo nabýváním. Chytíte ho, když se všeho vzdáte, začnete dávat víc, než jste mysleli, že máte, dávat dvojnásob toho, co si berete. To, co přichází, se nepodobá ničemu, co jsme kdy znali. (...) Vítr se zvedne z prachu, ze země. Nabere sílu jako písečná bouře. (...) Ten vítr vám možná vyrve to, bez čeho jste se nedokázali obejít, nebo jste si to alespoň mysleli, a rozsah a způsob ztrát určí, jestli přežijete.

Vzdejte se vlastního pohodlí. Musíme v sobě najít sílu dojít až tam. Musíme v sobě najít sílu opustit království a vzdát se pokladů.
To s námi se zvedne ten vítr. Podkopávali nás, snižovali, podceňovali, ale my víme, kdo jsme, a dokážeme chytit druhý dech. Nechme se tím větrem nést. Proměňme bolest v sílu, oběť v pochodeň, nenávist k sobě samým v čin, posedlost sebou samými ve službu, v oheň, ve vítr. Vítr. Vítr. Objevte v sobě čistotu větru, jeho možnosti a vytrvalost a hrozivost, zkuste i vy uvést věci do pohybu, aniž byste za sebou museli zanechat stopu, staňte se součástí toho živlu, ač nikdo neví, kde začíná, a přesto se nemůže nezvedat. Nemůže se nezvedat. Zvedá se. Zvedá."

EVE ENSLER   V těle světa

neděle 15. března 2015

Lednovému chlapečkovi ...


... jsem do březnového narozeninového balíku pro jeho báječnou maminku 
přihodila háčkované capačky v královské modré ...

První pokus v životě, tak doufám, že mu aspoň trochu budou, nebo alespoň časem budou :-)
Úplně jsem totiž zapomněla, jak velké - teda vlastně spíš jak malé - 
má takové tříměsíční mimčo nohy :-)









... žádná velká frajeřina to sice není, ale snažila jsem se -
a jak se říká u nás - na "zabarák"  kdyžtak dobré, ne? :-)

pátek 13. března 2015

Konečně pátek ...


Tenhle týden byl nějaký náročný a docela mě zmohl ...
Určitě za to může i to pitomé spací počasí, hezky tu bylo jen v úterý, 
to krásně svítilo sluníčko a ve vzduchu bylo cítit jaro ...
zato od středy jen mrholí, je zima,  pošmourno a smog :-(

Růžičky jsem dostala v práci k MDŽ 
a na rozdíl ode mě se teda fakt drží :-)










Tak se taky držte a mějte hezký víkend!!!

čtvrtek 12. března 2015

S Eliškou ...

... jsme posledně v knihovně vybraly tyhle poklady ...



... tahle úžasná paní  nás poslední dobou baví opravdu hodně ...


... její křehkou poetiku a kresby si prostě musíte zamilovat ...

úterý 10. března 2015

Bez formy ...


... vyrábějí sklářští mistři vázy, mísy, zvířata, těžítka a jiné okrasné výrobky 
z hutnického skla. 
Barví je skleněným prachem a všechny jsou jedinečným originálem 
s osobitým rukopisem každého skláře.




Tahle kráska je moje - úžasná váza od babičky ... ta "čtyřkilová" :-) 



Pár krásných a nekýčovitých věcí z hutnického skla má doma i mamka.
V dětství mi to vždycky připadalo obludné, teď jsem z toho paf ...



Ségra je o šest let mladší, tak mám trochu náskok a můžu ještě nějakou dobu 
spoléhat na to, že zatím nedospěla do fáze, v níž se právě nacházím já -
šíleně se mi to líbí!!!


Takže teď mi už jen zbývá zpracovat mou milou maminku, 
aby se těch svých hutnických krás vzdala v můj prospěch :-)