čtvrtek 18. září 2014

Miloš Urban  Hastrman (Zelený román)


... 39/2014 ...


Svou třetí beletristickou knihu, oceněnou v roce 2001 Magnesií Literou, věnoval Miloš Urban Duze, jež "bývá na mračnu za deštivého dne" a opatřil ji výmluvnou poznámkou: 
Připomínají-li postavy, místa a děje tohoto románu skutečný svět a jeho obyvatele, jde o iluzi. Umění a pravda: dvě zlaté rybky hledící si z oka do oka, z akvária do akvária.


Novodobá utopie, dílo pozdního romantismu, pohádka pro lid držený pod krkem svou vlastní politickou reprezentací - tak lze charakterizovat Hastrmana, potenciální černou knihu ekoterorismu ..., kdyby to nebyla kniha zelená.
Hastrman je velkoryse vyprávěný příběh psaný na dvojí téma - konfrontuje se zde problém ekologie s fenoménem oběti. Rozkročen mezi dvě staletí, několik pohádek a desítky mýtů, vede si autor za ruku divného mužíka, aby vyčistil zdejší vody od nánosu bahna. Z románu stříká mrva, krev a špatné svědomí ...
(anotace)


Urbanův román je rozdělen do dvou částí a jeho vypravěčem je hastrman Johanes Salmon, baron de Caus - volnomyšlenkářský šlechtic, který se na počátku 30. let 19. století vrací z ciziny, aby v severních Čechách, kousek od České Lípy, převzal panství po svém otci ...
Postupně se sbližuje s vesničany ve Staré Vsi a zajímá ho především svérázná dcera místního rychtáře Katynka - velmi silná ženská hrdinka, která ve vesnici v přímém rozporu s křesťanskou tradicí udržuje lidové zvyky a provádí nejrůznější pohanské rituály ... 
Ve druhé části se děj přenáší do současnosti a z hastrmana se stává mstitel, hledající viníky zodpovědné za zničení jeho milovaného kraje - posvátná hora Vlhošt, v níž pramení okolní vody a která je jakýmsi symbolickým živoucím srdcem celé krajiny, je postupně devastována povrchovou těžbou ... a baron de Caus se ve své snaze přimět člověka k tomu, aby přestal ničit přírodu a začal si znovu vážit jejích bohatství, promění v ekoteroristu, který se nejprve výhrůžkami a později i vraždami domáhá spravedlnosti ... Seznamuje se přitom s členy ekologické organizace Děti vody, s nimiž má společný ušlechtilý cíl zakázat v kraji těžbu a obnovit Starou Ves, která byla zaplavena přehradou ...
Paradoxem je, že právě hastrman Johanes Salmon narušil vzácnou rovnováhu jako první, když před dvěma sty lety nařídil z Vlhoště vylomit dva mlýnské kameny pro svůj mlýn ...




První kniha má až poetický a svébytně romantický ráz, Urban tu efektně využívá nejrůznější romantické motivy a kulisy (hluboké lesy, ponurou Věž u Černého mlýna nebo typickou letní bouřku). Dominují v ní folklórní prvky, líčení místních lidových zvyků, oslava přírody, jejích krás a její obrovské síly. Obraz tehdejší vesnice je téměř idylický ... 
V tomto smyslu pak ostře vyniká kontrast se současným industrializovaným venkovem a světem, v němž převažuje touha po penězích a moci, kariérismus, alibismus a zbabělost, světem, v němž jeden svaluje vinu na druhého a zříká se zodpovědnosti ... 
Hlavní poselství celého románu pak logicky tkví ve faktu, že destruktivní a bezohledné zásahy člověka do rázu krajiny a přírody obecně, jsou vždy fatální a nevratné ...



Hlavní postava románu je opět typicky "urbanovská" ... romanticky rozervaný hrdina dvou tváří, pronásledovaný vlastními démony a přeludy (s tváří pohanského bůžka Odradka), v němž se neustále střetávají dvě osobnosti - hastrman a ten, jenž touží se přiblížit lidem a sám se stát člověkem ... V první části románu vystupují v souvislosti s baronovým vesnickým životem do popředí především jeho lidské rysy, zatímco "hastrmanství" v sobě se snaží potlačit. V části druhé se hlavní hrdina stává nelítostným a krutým vykonavatelem spravedlnosti a naopak u něj jednoznačně dominují  predátorské rysy vodníka ...


Hastrman vyniká, jako je ostatně u Miloše Urbana více než dobrým zvykem, také svou grafickou úpravou a ilustracemi (Pavel Rút), které atmosféru celého příběhu výborně dokreslují ... s podtitulem románu je barevně originálně sladěn také papír, na němž je kniha vytištěna, velmi zajímavý a atypický je i zvolený font ...


Miloš Urban má svůj typický a nezaměnitelný rukopis, ve vytváření tajemné atmosféry příběhu je přímo mistrem a navíc si vybírá originální témata, jejichž zpracování bývá v jeho pojetí na špičkové autorské úrovni ... Na Hastrmanovi mne kromě řady jiných věcí hodně bavilo především to prolínání skutečného a nadpřirozeného světa hlavního hrdiny, to neustálé oscilování mezi jeho reálným a přiznaným životem na vesnici a temnými zákoutími vodní říše, která mu byla druhým domovem ...
Nečetla jsem ještě čtyři Urbanovy dosud vydané knihy - Poslední tečku za rukopisy, Paměti poslance parlamentu, Pole a palisádu a novinku Přišla z moře - a těším se na ně velmi ...


Vydalo Argo, Praha 2001.

4 komentáře:

  1. Jani, děkuji za připomínku, je to snad můj nejoblíbenější Urban. Poslední tečku za rukopisy si dopřej co nejdřív, určitě tě pobaví:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rádo se stalo :)
      Musím si ho koupit i domů, někteří Urbanové mi totiž ještě v knihovně chybí, což je ostudné :)
      A na Rukopisy kouknu, jak mi ostatně velí má bohemistická čest :D

      Vymazat
  2. Jani, knížka je skvělá, souhlasím, byla to moje první co jsem od Urbana přečetla, takže mě to dobře navnadilo na další...:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem se před mnoha lety jako první pokoušela číst Sedmikostelí a nějak jsem do toho tehdy nemohla proniknout. Až o pár let později jsem se k němu vrátila a najednou jsem byla v pasti :-))

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)