pátek 8. srpna 2014

Josef Formánek  Umřel jsem v sobotu

...34/2014 ...



Tento mrazivý příběh se skutečně stal. Nápis, vytesaný na domě v Třebíči, vídal v dětství muž, jenž na sklonku života vyprávěl autorovi svůj příběh. Z OSUDU RUKOU A VŮLE BOŽÍ. A zde začíná autorovo putování za tajemnou větou, za domem, který, aniž by sám chtěl, ovlivňuje jeho život i životy ostatních. Je to strhující příběh o lásce, osudu, ztrátě dítěte a druhých šancích, které se už nikdy nebudou opakovat. Co se stane, když se nevyrovnáme s minulostí? Přijde vůbec nějaká budoucnost?
(anotace)



Waldemar Solar - reálný předobraz Bernarda Marese, hlavního hrdiny Formánkovy knihy Mluviti pravdu, přivedl autora na myšlenku pátrat po osudech třebíčského domu s tajemným nápisem a oknem ve tvaru božího oka. A tak vznikla kniha o jednom z jeho majitelů - Josefu Maranovi. Příběh muže, který potkal lásku, vybudoval dům, zplodil dceru ... Ta ale zemřela rukou vraha a Josefa Marana ovládly myšlenky na pomstu. Klid jeho duši nepřineslo ani narození druhé dcery, neustále toužil vraha najít a zabít. Za pomoci spiritismu a své dcery jako média se zoufale snažil nalézt odpovědi na otázku Kdo? ...




Tahle kniha je inspirována skutečným příběhem, ale spousta nejasností a bílých míst na mapě mi nedovoluje ho vydávat za reálný. je to jen cop upletený z archivů, slabých svědeckých výpovědí posledních pamětníků a mé choré mysli. 
Josef Formánek


Zatímco už citovaná Formánkova kniha Mluviti pravdu (jejíž hrdina - "vzteklý stařec" - sehrál při zrodu této další autorovy knihy klíčovou roli) je především o nezdolné lásce k životu, Umřel jsem v sobotu by se v tomto smyslu dalo zobecnit na knihu o nezměrné síle osudu, smrti a NEumění odpouštět. 
Její hlavní hrdina je totiž umanutý muž ochromený sílou své bolesti a touhou po pomstě,  který urputně hledá a nenalézá ...



Po formální stránce Formánek  opět svým typickým způsobem ozvlášťnuje Maranův příběh častým střídáním rytmu vyprávění, přerušováním  děje a změnami časoprostorové kontinuity. Pracuje s různými poetickými předěly a kurzívou psanými autorskými vsuvkami a úvahami. Zpestřením je tu i využití různých typů fontů.
Umřel jsem v sobotu Formánek výjimečně nenechal ilustrovat svému dvornímu ilustrátorovi Daliboru Nesnídalovi, ale záměrně ji doplnil svými vlastními fotografiemi z Třebíče ... obrázky ze záhadného domu, jenž o svůj symbolický nápis přišel už před mnoha lety a fatálně ovlivnil život nejen Josefa Marana, ale i řady svých dalších obyvatel, fotky ze zahrady nebo i snímky z Formánkovy cesty do Indie (která se tu v letmé reminiscenci objevuje) tajemnou atmosféru příběhu podtrhují skvěle.  


... manipulace se čtenářem v praxi :-)



Já prostě toho Formánka fakt můžu :-)
Někdy je to fajn - nečíst jen další knihy už známých autorů, ale tak nějak si pro sebe objevit někoho nového, najít jeho už vydané knihy, všechny je přečíst a "zamilovat se", i s těmi drobnými výhradami ...
A chci ho domů, komplet :-) Zkusím nejdřív antikvariáty, pro tu atmosféru a příznivější cenu, a pak se uvidí ... a už teď se opravdu těším na to, až si ho zase za rok, za dva znovu přečtu ...



Vydal Smart Press, s.r.o., Praha 2011.

2 komentáře:

  1. Jani, ani nevíš, co se mnou Tvoje recenze dělají.... prostě většinou ihned odkráčím do knihkupectví a knížku si koupím:-) Díky a skvělý tipy!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, Marti :-)
      Já jsem si v poslední době koupila domů třeba Hanu Andronikovu, právě Formánka nebo Urbanovu Poslední tečku za rukopisy ... Prostě, když musíš, tak musíš :-)

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)