úterý 24. června 2014

Putovní ptáček ...




Jan Skácel  Dvakrát čtyři verše

Shýbáš se u cesty pro oblázek
a kdo ti o tom poví
kamínky země této jsou
balvany Sisyfovy

A co ti říci pěkného
aby ten svět byl snažší
laskavá slova jsou vrabečci
ptáčkové drobní a plaší


... naprosto úžasného a křehoulinkého skleněného ptáčka mám od maminky ...
... brousila jsem kolem něj několik let, byl mi slíben až pak někdy ...
... ale když jsem se mamky letos na jaře už asi po třitisícedevětsetpadesátéšesté ptala,
jestli ho opravdu potřebuje,
drahá maminka vyměkla a řekla: Tak si ho vem, prosim tě ...


Tak jsem si ho teda vzala a byla jsem strašně šťastná :-)


Pustila jsem ho i na vzduch, na balkón ...



... ale děsně jsem se bála, že mi frnkne nebo to vezme dolů střemhlav ...



 ... ale nefrnk´ ... jen se trochu ohřál na sluníčku ...


... a jsem fakt zvědavá, jak dlouho ho bude zase ze mně vydyndávat Eliška,
protože už teď po něm zálibně kouká :-)

... a já se jí ani nedivím ...


6 komentářů:

  1. Chudák mamka, o takového krasavce jsi ji připravila. Styď se. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se nestydím, bo to zůstalo v rodině :-)))

      Vymazat
  2. Ahoj,Jani.
    Krásné fotky - ty z balkónu s Hrabůvkou "in vitro", to zrcadlení je úžasné, krásný nápad a krásné Skácelovy verše! Díky za hezký zážitek, jsem moc ráda, že jsou lidé, a ty k nim patříš!, kteří si najdou čas na vnímání světa krás a že umějí tu krásu vytvořit z maličkostí. "teta Pája"

    OdpovědětVymazat
  3. Nádhera Jani... zvlášť při tak ubrečeném pracovním dni... ať ti ptáček neufrkne a dědí se po generace! Stojí za to!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, Marti, že Ti aspoň trochu zlepšil náladu ♥ Na mě funguje zrovna tak :-)

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)