středa 18. června 2014

Jan Karafiát - Jiří Trnka: 

Broučci: Pro malé i velké děti



... tahle knížka je taková putovní -  mamka ji dostala, když jí bylo deset, 
a přes mě a ségru se dostala i k Elišce ...
Nebyla jsem si jistá, jestli je Eli na Broučky už dost velká a jestli jí to něco dá,
ale protože je dost vnímavá a chytrá (a to jsem teď naprosto objektivní :))),
řekla jsem si, že to zkusím a uvidím ...

... a podařilo se, své první čtení Broučků v životě (optimisticky věřím, že jich bude víc),
má Eli za sebou ...



Broučci jsou vlastně první českou autorskou pohádkou, 
poprvé kniha vyšla anonymně vlastním Karafiátovým nákladem už v roce 1876.
Tehdy toto dílko sice poněkud zapadlo, nicméně po několika letech 
bylo znovuobjeveno a pro velký zájem čtenářů vydáno v první reedici.

Karafiátův novátorský přístup k dětskému čtenáři, znalost dětské duše a důraz kladený na psychologii dítěte pak spolu s citlivým vykreslením vztahů, poetickou obrazností a lyrickým líčením přírody dal vzniknout jednomu ze skvostů naší literatury, a to nejen té dětské.





Sporná může být v dnešní době teologická a morální hodnota knihy, neustále nabádající především k pokoře a bezmyšlenkovité poslušnosti, nicméně uvědomíme-li si okolnosti a dobu vzniku Broučků, není se čemu divit. 
A pokud se čtenářům podaří od Pána Boha a všech těch Hospodinů, kterými je kniha protkaná, oprostit, 
stejně mu v mysli nakonec nejvíc bude znít jen to známé:
A spali a spali a spali. :)




Ačkoliv kniha vyšla v několika desítkách vydání a kresbami ji ozdobili nejrůznější ilustrátoři,
pro mne zůstávají Broučci navždy spojeni se jménem Jiřího Trnky ...


... v knihkupectví jsem při listování novějšími vydáními knihy s ilustracemi Ladislavy Pechové,
Vlasty BaránkovéM. F. Kvěchové nebo Ondřeje Sekory měla pocit, že to prostě nejsou ti Broučci, které tak dobře znám, ale věřím, že tato novější vydání jsou svými obrázky k dnešním dětem otevřenější a  přístupnější a že si své čtenáře tímpádem určitě najdou.




Některá  vydání z poslední doby vyšla také v různých jazykových úpravách, kdy byl poněkud zastaralý, archaický a lidové řeči a biblismů plný jazyk evangelického kněze Jana Karafiáta ve snaze o větší srozumitelnost převyprávěn do moderní češtiny. Někteří editoři dokonce sáhli k tak razantnímu kroku, jakým bylo vypuštění celé závěrečné pasáže o tragickém, ale naprosto přirozeném konci broučků.



A co fascinovalo Elišku z celé knihy nejvíc? 
Samozřejmě to, že mají broučci takové krásné lucerničky ... :)




Vydalo Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1968.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)