čtvrtek 17. dubna 2014

Velikonoce ...


... u nás doma víceméně bojkotujeme, i když s malým dítětem to jde docela těžko ... 
... zvlášť, když chce holčička vyrábět a dekorovat a zdobit a malovat, 
čemuž se se střídavým úspěchem snažím vyhýbat a vymlouvám se, 
že jsem na to hrozně nešikovná a nemám talent,
 což vlastně ani není výmluva, ale holý fakt, 
opravdu mi tyhle výtvarné věci příliš nejdou -
zkrátka na to nemám šéma ...

Tohle není obraz mojí falešné skromnosti aneb
To ne já, to strejda Google

Když teď měla Eliška ve školce velikonoční dílny s cílem vyrobit si společně s rodiči kraslice, měla jsem z toho trauma už dva dny dopředu, jak zase budou všechny maminky šikovné a vynalézavé a úžasné ... a my budeme stopro nejhorší ... 
Ve zdobení kraslic je totiž můj maximální výkon obarvení vajíček uvařených natvrdo v cibulových slupkách a jejich následné oblepení těmi "vodními" nálepkami, vždyť víte - jak se to jen navlhčí, přiloží a je to ..

Tahle dáma v modrém mi evokuje notoricky známé cimrmanovské:
"... a když se podíváš zblízka, princi, je v ní vyřezán celý náš zámek ..." :-)
Pecka nebo kraslice, to je jedno ... klobouček dolů za trpělivost ...


Dle instrukcí jsme si měly na to školkové tvoření donést nálepky, stužky a vyfouknuté (!!!) vajíčko - už tohle mě trochu rozhodilo, protože s prsty jako olšovými špalíky prostě u vajíček preferuji pevnější skupenství ...
Nezačaly jsme příliš šťastně - nálepky s Rákosníčkem, které jsem chtěla na vajíčko nalepit, abych si to co nejvíce usnadnila, nelepily, mrchy jedny, ač jsme se s Eliškou snažily sebevíc.

Změnila jsem strategii a začala jsem se nenápadně rozhlížet, co dělají ostatní maminky a tatínkové, a taky co mám před sebou na stolečku ... červená a oranžová tempera, lepidlo, štětce, barevné stuhy, špejle, z barevných papírů vystřižené kytičky, proužky a kolečka ... aha, to se má asi lepit na to vajíčko ... koukla jsem na vedle sedící maminku, která měla vajíčko na špejli a malovala mu nějaký obličej, u dalšího stolečku obvazovali kraslice přízí, jinde byli ještě o level výš a šli do hloubky - teda vlastně do výšky - a zdobili kraslice hrubou krupicí (!!!) ... výsledný plastický efekt byl více než zajímavý, ale z podobných sypkých věcí mám respekt i v kuchyni, takže až příště ...
Nakonec jsme s vypětím všech sil (mých samozřejmě, Eli byla naprosto v pohodě a se štětcem byla asi tak stokrát šikovnější než já) pomalovaly tři vejce na špejli, udělaly jim proužky a puntíky a ovázaly mašlí  ... a pak už jsem raději hodila ručník do ringu :-)
Eliška si ještě v mezičase nakreslila a nalepila pár papírových kraslic, takže jsme domů odcházely s celkem slušnou velikonoční výbavou - fotit vám ji tu ale raději nebudu, přece jen bych si ráda zachovala ještě nějakou tvář :-)

A co jsem si z dílen odnesla v rovině duchovní? 
Když jsem v jedné ruce křečovitě svírala štětec namočený v rudé barvě a ve druhé špejli s vejcem a snažila se ty proužky na to pitomé vajíčko alespoň namalovat rovně, kolem procházející paní učitelka se u nás zastavila a chvíli se jen tiše usmívala. Tak z 45% paralyzovaná hrůzou a ze zbývajících 55% studem  jsem začala blekotat, jak jsem hrozně nešikovná a nevím si s tím rady, načež mě ona pohladila po rameni a blahosklonně pronesla: "Ale jděte, máte to krásné ... hlavní je se toho NEBÁT!"  
A Eliška to uzavřela: "No vidíš, mami, já jsem ti to říkala ..." 

Takže ve výsledku super, pochvala před celou třídou ... 
Já se prostě nebudu těchhle věcí bát a ještě ušetřím za psychoterapii -
kéž bych se dokázala všech svých traumat zbavit takhle jednoduše :-)

A že by ten Robert Fulghum fakt měl pravdu 
a všechno, co opravdu potřebujeme znát, jsme se naučili v mateřské školce?

Všem, kteří slaví, přejeme krásné Velikonoce ...


2 komentáře:

  1. Pěkné velikonoce Jani:-)
    Ajka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ajko, moc děkujeme, Vám taky - hlavně, ať vyjde počasí a je hodně sluníčka :-)

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)