úterý 8. dubna 2014

 Když se procházíme ...



... nekoukám paradoxně pod nohy, ale spíš nahoru,
protože se mi několikrát stalo, že jsem sice nezakopla,
 ale zato jsem si málem vypíchla oči o větev :-))
Trochu jsem si oddechla, když jsem začala nosit brýle - 
přece jen pravděpodobnost, že větví prorazíš sklo, je celkem nízká ...




... ale to koukání nahoru mi zůstalo a zvlášť teď, kdy často chodím ven i s foťákem, 
mě ty holé větve stromů proti otevřenému nebi více než fascinují,
takže je tu čas od času určitě budete vídat ....


... všechny fotky jsou od nás ze sídliště ...


... kolemjdoucí na mě občas koukají jako na blázna a vždycky mohutně zkoumají,
co tam nahoře vidím, ale co už :-)









... mě to prostě baví ...







Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)