pátek 14. března 2014

Petra Soukupová - Marta v roce vetřelce


... 8/2014 ...


... v pořadí třetí vydaná kniha Petry Soukupové je první, kterou jsem od ní četla ...


O Martě si rodiče myslí, že je chytrá a mohlo by z ní něco být, hlavně když bude studovat a nebude se flákat. Mladší sestra si o ní myslí, že je to nafoukaná nána, starší bratr, že se pořád chová jako malá, a Robert, její kolega z práce, že není k zahození. Babička ji už nepoznává. (...)
Devatenáctiletá Marta Žáková úspěšně odmaturovala, byla přijata na vysokou školu a na prázdninové brigádě se zamilovala. Vše se zdá být v pořádku, přesně tak, jak si to Marta představuje. Nečekaný spád událostí však obrátí její život naruby a z nadějné studentky se rázem stává "největší lůzr světa".
(z anotace ke knize)



Velmi neformální vypravěčský styl Petry Soukupové zvyšuje autentičnost a uvěřitelnost celého Martina příběhu, stejně jako zvolená forma deníkových záznamů, které si hrdinka každý den svědomitě zapisuje. Vyprávění je rámováno daty 1. září a 31. srpna a opravdu se tedy v souladu s názvem odehrává během jednoho roku, ten tu ale není přesně určen, nicméně Soukupová si se čtenářem hraje prostřednictvím drobných indicií, v nichž zmiňuje konkrétní filmy nebo události (volby, hokejová utkání), což věrohodnost popisovaného dění také podporuje.




Měla jsem trochu problém s hlavní hrdinkou - na devatenáctiletou studentku vysoké školy, budoucí bohemistku, mi Marta připadala neuvěřitelně povrchní, naivní, hloupá, nezodpovědná, neuvažující a nemyslící, nesnažící se o jakoukoliv sebereflexi ... neumím proto posoudit, zda se dá její příběh zobecnit ve smyslu nějaké generační výpovědi, nikoho z generace dnešních maturantů ve svém okolí neznám. Každopádně já jsem teda ve svých devatenácti letech zcela určitě takové "tele" nebyla a mám pocit, že bych ani u svých tehdejších vrstevníků (vezmeme-li v úvahu, že jsem stejně jako Marta studovala český jazyk a literaturu) člověka podobně přemýšlejícího nenašla ...
V tomto smyslu na mě působila místy poměrně nesympaticky a neměla jsem potřebu ani chuť ji chápat a v podstatě ani ji litovat ...její chování a celkový přístup k životu a problémům, které ji potkaly a za něž si de facto většinou mohla sama (snad s výjimkou komplikovaného vztahu s mužem, který jí tajil manželku a dítě), mi opravdu hlava nebrala, a to jsem se fakt snažila ...


Marta v roce vetřelce by tak bez jakýchkoliv tendencí k moralizování klidně mohla mít podtitul Jak si v devatenácti pos... život nezodpovědným přístupem k sexu (neplánované těhotenství) a k životu (vyloučení ze školy) aneb počínající alkoholička na antidepresivech.


Na pozadí Martina příběhu Soukupová reflektuje také široké téma neporozumění a napětí v rodině a v tomto smyslu je kniha také sondou do komplikovaných rodinných vztahů.


Vzhledem ke zvolené formě deníkových zápisků knihu velmi povedeně ilustrovala 
Nikola Hoření.


Petra Soukupová je každopádně velmi zajímavá mladá autorka, její kniha ve mně opravdu něco vyvolala a přestože to vzhledem k hlavní hrdince byly spíše negativní reakce, kvituji to velmi pozitivně :)
Mám půjčený ještě její debut K moři a její druhou knihu Zmizet, tak pak dám určitě vědět ...


Četli jste Martu v roce vetřelce? Pokud ano, co na ni říkáte?

Vydal Host - vydavatelství, s. r. o., Brno 2011.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)