úterý 4. března 2014

Naše první kytka ...

... pořizovali jsme si ji do prvního společného podnájmu ...
... je to už osm let ...



... je taková zvláštní, až se někdy bojím, že nějak zdegenerovala, 
protože se o ni špatně starám ...
... viditelně ožila, když jsme se přestěhovali do nového bytu a já jsem ji přesadila 
do tohohle obřího květináče ... v tom starém už měla trochu těsno, 
tak byla určitě ráda, že si může protáhnout kořeny a rozpažit listy ... 



... ty jsou mimochodem moc krásné, protáhlé a protkané rudými žilkami ...



... taky začala s železnou pravidelností svou obrodu ... vždycky shodí staré velké spodní listy
a nahoře jí vyraší nové zelené, které tu červenou "do tváří" chytají postupně ...


... tentokrát to ovšem vzala pěkně "od podlahy" ...


 ... a lístečky vyrazily i ve spodní části kmínku ...



... zapomněla jsem už sice, jak se jmenuje, ale máme ji rádi ...



J. dokonce moc, mám podezření, že si s ní chodí povídat
a vždycky v legraci říká, že k ní má stejné pouto,
jako tenhle pán k té své ...


6 komentářů:

  1. To už je skoro kytka babička:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Codiaeum variegatum aneb Kroton pestrý ;)

    Přiznám se, že latinské jméno jsem už si musela vyhledat - tohle jsme v botanice neměli, bo to není léčivka :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, zlato, ty jsi prostě nejlepší :)

      Vymazat
    2. Já si ji pamatuju proto, že je to skoro jako kretén :D

      Vymazat
    3. Tak to je výborná memotechnická pomůcka! To si budu pamatovat :)

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)