neděle 2. února 2014


Pořád dokola ...

.... zase jsme nemocní ... vždycky týden klid, jsme relativně zdraví a pak nanovo ... 

... poslední dobou to většinou dotáhne Eliška ze školky a pak už je to jen otázka času ... 
... všichni mě před tím varovali a upozorňovali, že se to prostě musí vydržet, než si vybuduje imunitu ... na přelomu roku se už zdálo, že těch pár měsíců zabralo a je to na dobré cestě  ...
... Eli byla zdravá déle než týden, což byl opravdu rekord ... 
.... ale koncem ledna znovu rýma, kašel, teplota ... poslední dobou už jsem fakt zoufalá a mám pocit, že to nemá konce ... vždycky když schovám medikamenty zpátky do lékárničky, můžu si být téměř stoprocentně jistá, že do týdne je budu vytahovat zas ... 

... já onemocním téměř pravidelně týden po Eli ...  jenomže bez toho starání a mazlení to zkrátka nejde ...
... byla jsem nemocná před čtrnácti dny a od pátku jsem na hromadě znova, už mě to fakt štve ... tuny posmrkaných kapesníků, na šalvějové bonbony proti dráždivému kašli se už nemůžu ani podívat ... z černého čaje s citrónem a medem, kterým se prolívám po litrech, se mi zase začne dělat  tak během dvou dnů špatně ... a to je jen střízlivý odhad ... bolí mě klouby a jsem otrávená, nic se mi nechce, nemám čich a ztrácím chuť ...

... zmutované školkové bacily jsou fakt těžký soupeř :(

Ale bojuju ...


čaj, čaj, čaj a pro velký úspěch zase čaj ...


... citróny u nás nemizí po kusech, ale po kilech ...


... med taky momentálně hodně frčí ...


... cpeme do sebe kvanta vitamínů ...



... a nejvíc IN jsem teď vyzbrojená teplými ponožkami a papírovými kapesníky ...




A Eliška to své standardní nachlazení ještě ve čtvrtek vyšperkovala tím, že v nestřeženém okamžiku strčila ruku do kufru auta a tatínek ho zavřel ... byla jsem zrovna u kamarádky, takže fofrem na traumatologii a rentgen jeli sami a zvládli to skvěle ... přes telefon jsem je navigovala, kam vlastně mají jet a naštěstí ji ošetřili i bez kartičky pojišťovny, kterou jsem měla u sebe v peněžence, stačilo rodné číslo ... 
... Eli byla opravdu statečná a doktoři na příjmu ji moc chválili, jak je šikovná a opět nevěřili, že jí čtyři roky budou teprve v dubnu - to se nám stává často - hodně lidí si myslí, že je Eli starší, většinou tipují pět, šest let, což s jejími stodvanácti centimetry není zase tak mimo mísu :)
... zvládla bez slziček vyšetření i rentgen - naštěstí nemá ruku zlomenou, jen zhmožděnou, roli určitě hrálo i to, že měla teplou rukavici, že jí J. duchapřítomně hned strčil modrající ručičku chladit do sněhu a že má ty prstíčky takové tenké, dospělému člověku by to určitě ruku přerazilo ... v nemocnici pro ně byla velkým zpestřením, v sedm večer tam prý bylo jen pár potlučených opilců, slečna s pořezaným  prstem a nějaká vyžilá  "sociální pracovnice"  v doprovodu policistů ... takže Eli byla za hvězdu :) 
... když jsem se vrátila domů, ruku ledovali a Eli s ní v pohodě hýbala, opřela se o ni a věci brala taky normálně, takže obrovské UFFF ...

... třetí den "po" to vypadá takhle - skoro nic není poznat ... 






... jediný, kdo z toho bude mít trauma ještě pěkně dlouho, je tak tatínek ...



2 komentáře:

  1. Příště ji vezmi radši sebou, aby jí tatík zase něco nepřerazil ;) Ale hlavní je, že se to tak rychle hojí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi budu muset ... oni to beze mě fakt nezvládají ... minule ho Eli skoro na hodinu zavřela na balkóně :D

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)