úterý 21. ledna 2014

BR ...


Básníka, překladatele a grafika Bohuslava Reynka vyfotila v kuchyni jeho domu v Petrkově v roce 1967 fotografka Dagmar Hochová ...
V té době už byl vdovcem, jeho žena - básnířka Suzanne Renaud, se kterou byl ženatý osmatřicet let, zemřela v roce 1964. Pětasedmdesátiletý Reynek měl tehdy před sebou ještě čtyři roky života ...





Černobílou pohlednici mi z kroměřížské výstavy jeho grafik Petr poslal v létě 2011 a od té doby ji často používám jako záložku do knížek, začíná to už na ní být vidět ...
Mám ten obrázek drobného a do sebe schouleného stařečka moc ráda. 
Pokaždé, když se na něj podívám, mám nutkání se lehce pousmát a ač se to může někomu zdát sentimentální a patetické, ta fotka mě opravdu dojímá  ... nevím, jestli je to pro způsob, jakým Reynek sedí na vysokém štokrlátku a soustředěně pracuje, nebo za to mohou omšelá kamna vedle něj, jeho staré bačkory, ošoupané manžestráky, snubní prsten na vrásčité ruce, šedivá skloněná hlava a tvář s kulatými brejličkami naplněná pokorou a vyzařující vnitřní klid ... křehkost, něha a pohlazení ...

Tady ještě jedna fotka z té série ...

Přivolávám sníh :)


JITRO V ZIMĚ

Zima na hromádky smetla,
jako opatrná žena,
v kraji zasněženém světla
bolestná a udivená.

Září předjitřní vesnice
oken zrny studenými
jako hrozny, jak pšenice
nahrnutá loktem zimy.

Jasem obilí a vína
v sad svůj ledový zaklíná
sladké ptáky nadějí;

než se slétnou z mlh a trní,
tváře zsinalé jim zrní
do nicoty rozvějí.




STOPY

Jsou stopy. Stopy neznámé.
Jdou, jdeme. S nimi hledáme,
led míjíme a úskalí.

Pat jamky, prstů obrysy.
Kříž stop. Už nikdo nevisí.
Spadaly rány, zčernaly.

Zapadly rány do bláta.
Je stezka stop. Je zavátá.
Váhavé kroky utonou.

Jsou jiné. Nové, ne nové.
Je hvězda. Jdou tři Králové
pod Herodovou oblohou.



A musím se vám ještě k něčemu přiznat - pokaždé, když jsem vzala tu pohlednici do rukou, mě děsně zajímalo, na čem pracuje - jestli píše báseň, dělá nějaký náčrt ke svým grafikám, prostě co to zrovna tvoří ...říkala jsem si: Škoda, že je TO NĚCO v jeho rukou otočeno za světlem ... a pak jsem na to jednoho dne přišla ...






Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za návštěvu a za všechny Vaše milé komentáře :)